Máš oči jako mandle

a duši nečistou

rád vyčníváš z řady

jsi v srdcích turistou

Však kdo Ti na to skočí,

seš stále na lovu

a myslíš, že víš všechno

a chytneš potvoru

Tu potvoru, co nechceš

a přece o ní sníš

ta do srdce Ti vleze

už se jí nezbavíš

Přes prsty Tě klepne

a za uši Ti dá

budeš sloužit jen ji,

jak ona uzná

A na povel plakat

a na povel se smát

budeš panáčkovat,

jenom to ti dá

Že je mi Tě líto

to se Ti jen zdá

máš po čem toužila

Tvá duše nevěrná