Kůži máš jako z alabastru

Tvé rety jako z krve jsou

vlasy máš černější než sama noc

proto snad, Sněhurkou Tě zvou

Tvá róba, ošoupané džíny

a triko ze sekáče máš,

střevíce až z daleké číny,

přesto jsi nejhezčí co znám

Pár drobných po kapsách Ti cinká

a kočár Tvůj je autobus

co odveze Tě, domů, na sídliště

to je Tvoje rodná tvrz

Moje princezno z paneláku

už sedlám koně, jedu k vám

na váš práh si kleknu

a svoje srdce Ti dám.